Zdá se mi to vcelku neuvěřitelné, ale Pyvo v Ostravě letos v listopadu oslavilo 10 let existence na meetupové scéně. To si vyloženě říká o krátkou rekapitulaci.
Jak to tenkrát začalo#
Historie srazů Python komunity v České republice se začala psát někdy kolem roku 2011 a už dva roky poté přišlo tehdejším organizátorům Pyva v Brně – Honzovi Jakovorkovi a Petru Viktorinovi, že je to koncept hodný rozšíření do dalších měst. Udělali si plánovací výlet na sever do Ostravy, našli vhodné prostory a v listopadu 2013 zorganizovali první Pyvo. Nevzpomínám si, jak jsem se k tomu tehdy dostal, ale nahlásil jsem si na první Pyvo krátkou přednášku o problémech s IPv6. V té době jsem se daleko více věnoval sítím než programování a krátce předtím jsem navštívil LinuxDays, kde jsem se o tomto tématu hodně dozvěděl, takže jsem se chtěl rovnou o nové znalosti podělit. Přednáška dopadla dobře, i když jsem byl nervózní až na půdu, a tak jsem v dobrém rozmaru na místě slíbil, že zorganizuji další Pyvo.
Druhé Pyvo – a první pod mou taktovkou – se konalo v prosinci 2013 ve Sport clubu. To už jsme se více věnovali Pythonu a Petr nám pověděl spoustu zajímavostí o iterátorech.
Vlastně ani nevím, jestli jsem se v té době chtěl více věnovat Pythonu a tedy programování než správě Linuxových systémů a sítí a proto jsem se pustil do organizace Pyva, nebo mi na srazech přišlo programování v Pythonu tak zajímavé, že jsem se to chtěl naučit. Tak nebo tak to ovlivnilo mou kariéru na dlouhá léta.
Vzestupy, pády a čísla#
Od té doby to šlo někdy nahoru a někdy dolů. Několikrát jsem měl chuť toho nechat a párkrát jsme si dali kratší nebo delší pauzu, ale vydrželi jsme to celou dekádu. Jak vlastně vypadalo těch deset let v číslech?
Za deset let jsme zorganizovali celkem 106 srazů. Nejdéle jsme to bez přestávky vydrželi 32 měsíců od září 2016 do dubna 2019. Naopak nejdelší pauzu nám způsobil Covid a trvala pět měsíců. Protože se Pyvo konalo v prvním týdnu každého měsíce, nejčastěji jsme vynechávali v květnu a lednu kvůli státním svátkům. Nejdále od Ostravy jsme Pyvo vyvezli až na Ostravici, kde se sraz konal v Beskydském pivovárku. Celkem jsme Pyvo uspořádali na třinácti různých místech ve čtyřech městech. Sport club, kde se konalo druhé Pyvo, se za tu dobu stihl přetvořit na Palouk, kde se konají Pyva dnes.
Retrospektiva#
Při zpětném pohledu musím přiznat, že bych spoustu věcí dnes dělal jinak. Na začátku jsme se hodně snažili o dobrý obsah a kvalitní přednášky a měli jsme radost, když nám na dobré téma přišlo hodně lidí. Hodně jsme se věnovali propagaci a dokonce jsme bombardovali univerzity letáčkama. Když už nám docházeli lidé ochotní přednášet (a často také přijet z daleka), chystal jsem obsah sám a často jsem se věci učil, jen abych o nich mohl na Pyvu mluvit. To se projevilo, protože když téma nebylo tak zajímavé nebo třeba žádné nebo když se chtěla nějaká aktivita po účastnících, přišlo jich hned o poznání méně. Jednou nebo dvakrát se dokonce stalo, že jsem byl na Pyvu sám. Dal jsem si večeři, pustil jsem si přednášku ze záznamu na plátně a šel domů.
V roce 2016 jsme v Ostravě rozjeli komunitu PyLadies a začali organizovat kurzy pro začátečníky, ale bohužel ani ze stovek účastníků se nám do komunity moc lidí nepřidalo. Snažili jsme se velmi, ale asi jsme neporazili ten předsudek, že na p(i/y)vo se s učiteli nechodí.
Počet účastníků zkrátka nemůže být dobrá metrika pro sraz, který se dělá ve volném čase bez velkého sponzora. Naštěstí se za tu dobu našlo dostatek lidí, kterým nešlo jen o obsah, ale chodili si hlavně popovídat s ostatními, podělit se o své zkušenosti a názory nebo se jinak aktivně zapojit.
Mám z Pyva v Ostravě velkou radost. I kdybychom jej už nikdy neudělali, povedlo se nám za ty roky toho spoustu navzájem naučit, poznat hromadu zajímavých lidí a já si díky Pyvu našel i svou současnou práci, ale to je příběh na někdy jindy.
