Text vyšel původně na autorčině blogu.
Nevím, zda jsem ta správná osoba, která o tom může vyprávět, ale taky přispěji svou troškou do mlýna. Jako vedlejší koučka na začátečnických kurzech jsem byla zatím pouze jeden semestr. Víc čas nedovolil, když jsem měla další kurzy. Ale byla to velmi příjemná zkušenost.
Proč začít koučovat? Co k tomu lidi vede? Někoho baví učit, někdo se chce odvděčit pyladies, - například absolventky začátečnických kurzů - a předat nabyté znalosti dál. Jiní si tam chodí upevňovat základy, protože nemusíte každou hodinu jen koučovat, ale být tam jako pozorovatel a opakovat si látku, ve které si nejste jistí. A největší motivace – šířit Python! 😀 Ale hlavně ta milá společnost na kurzech a příjemné prostředí, celá Python komunita je neskutečná, tu nemůžete nemilovat.
Moje motivace byla kombinací výše zmíněných. Co bylo nejdůležitější, tak ta atmosféra na kurzech, chodila jsem si tam odpočinout. Nevadí různé všetečné otázky, protože jak víte, žádná otázka není hloupá! 🙂 Není tam žádný stres, spěch, tempo se přizpůsobí vždy individuálně. Každý je ochoten pomoci se sebemenším problémem. Přeci jen nejblíže k účastníkům kurzů mají právě ostatní absolventky a můžou jim případně vysvětlit látku více lidsky. Tím nechci říct, že by hlavní kouč přednášel nesrozumitelně, ale je to přeci jen programátor profesionál a my, obyčejní smrtelníci to asi vysvětlíme úplně laicky neajťácky 🙂 Někdy jsem si všimla, že holky tápou, nezeptají se, i když neví. Není nic jednoduššího, než se zeptat sama, i když to vlastně víte, ale je super, že to pak pochopí i ostatní.
Na začátku to byly hrozné pocity, že si mě někdo zavolá a bude mít problém, se kterým nedokáži pomoci, a budu za trubku. No jistě, občas taková situace nastala, ale jednoduše se zavolal druhý, více zkušenější kouč, a byli jsme chytřejší všichni 🙂 Nakonec to nebylo tak složité. Jistě, objevil se červený lísteček, znamení pro kouče, a ve vás hrkne – Jejda, mám tam jít? Nebo budu dělat, že to nevidím a počkám, až tam půjde někdo jiný? 😀 (Na vysvětlenou, v průběhu lekce jsou různé úkoly, pokud máte hotovo, vylepíte si na monitor zelený lísteček, pokud problém a chcete pomoci od kouče, tak červený.) Průběžně jsem sledovala jak postupují holky s úkoly a dopředu již tušila, kde se objeví papírek, no sebrala jsem odvahu a šla tam. Nakonec to byly obyčejné jednoduché problémy, se kterými jsem dokázala pomoci, a pak jsem byla fakt ráda. Hele, něco vím, pomohla jsem, nejsem tu zbytečně, prostě fajn pocit.
Na několika hodinách jsem taky jen seděla s počítačem a opakovala si témata, co mě zajímala a potřebovala jsem si upevnit znalosti. Na tom není nic špatného! Bylo tam vždy dost ostatních koučů, takže to nevadilo a něco nevědět není ostuda.
Jestli váháte, zda se taky přihlásit na koučování, ať už PyLadies či jiných kurzů, už se nerozmýšlejte! Když se vám to nebude líbit, můžete kdykoli odejít a přestat, nikdo se zlobit nebude. Ale po osobní zkušenosti myslím, že si to tam zamilujete. Všichni organizátoři, koučové, kteří jsou součástí těchto kurzů, jsou skvělí lidi a je příjemné se toho účastnit, být užitečný, a po kurzu si zajít spolu sednout do hospody a povídat si o čemkoli.
